20/9/2017

 Vzali mě. 

Tak půjdu studovat jakože umění... Jakože na školu kam asi berou každýho, když tam vzali mě... Asi bych to ale měla prezentovat tak, jako že jsem na to pyšná, protože já vlstně jsem, protože to co pro někoho je úplný hovno, to pro mě může bejt ryzí zlato. 

A to pro mě tahle škola snad bude.. 

Šla jsem včera do knihkupectví, do mojí oázy a útočiště. Na místo, kde mi nikdy nikdo neublíží. Otevřu novinku, co mi Luxor nabízel hned za vchodem a tam můj exkluzivní bývalý přítel jako uznávaný fashion advisor. Bylo mi zle. 

Ale velmi rychle, na mě až podivně rychle, jsem se z toho dostala. Asi už jsem tak ohoblovaná, že tohle neřeším už tak moc jako dřív. Každopádně když jsme spolu chodili a měli nějaký problémy, často jsem se mu svěřovala se strachem, že když spolu nebudem, nezvládnu ho všude vidět. Hvězdu. 

Pak jsem vzala foťák, co mám půjčenej a šla ven fotit. Po chvíli jsem byla nadšená, jaký vyjdou úžasný fotky (fotila jsem bezdomovce v parku) a pak jsem zjistila, že v tom sedmikilovým foťáku nemám kartu. 

No, co bych Vám kecala, díky těmto m a l i č k o s t e m jsem začala znova kouřit. Puberta a přelomovej podzim, dobrý den. 

Byla jsem statečná a drkocala se zpátky dom pro kartu a šla fotit znova. Jakub byl se mnou, jeli jsme na Václavák, chtěli jsme nějaký random lidi... A pak jsme šli do Luxoru, já se vesele vyhla oné knize s Exkluzivním Ex a slintali jsme nad regálama s knížkama o focení a o umění.. (Já tajně o architektuře). Pili jsme v Luxoru hořký americano a Jakub měl radost z medovníku. TAM to BYLA oáza. TAM to BYLO útočiště. Bylo to úžasný a já moc za tohle odpoledne děkuju... 

Pak jsem ho zdrtila jedovatejma kecama, za který se nesnáším (tím, že sama se občas cítím jako hovno mám zvrácený tendence tenhle pocit vzbuzovat i v ostatních a to je jedna z věcí, který bych ze svý osobnosti chtěla dátdopiče). Bylo mi to líto, tak jsem pak zpokorněla a vzala ho do útulný vietnamský restaurace, kde bylo voňavo, útulno, přítmí a teplíčko... Nacpali jsme se a už zas bylo všechno dobrý. 

Na pana Exkluzivního už jsem si ani nevzpomněla... Ale taky jsem si nevzpomněla, že mě vzali na tu školu... 

Dneska už je všechno nějaký harmoničtější. Uklidila jsem a vyhodila cigarety, vyčistila jsem si pořádně ksicht a nalila jsem se množstvím bylinkovýho čaje. Za chvíli se chystám nechat se vyfotit na různý průkazky do školy, neb zítra jdu k zápisu. 

Večer mám jedinej cíl, vyhnout se splínu a nebejt jedovatá. 

Ema