29/7/2017

 Další ráno, už teď se začínám cítit fakt dobře i vzhledem k tomu, že mě dnes ráno přepadly každoměsíční nesnáze. Už jsem po snídani - opět ovesná kaše s banánem jako včera. 

Po včerejší snídani jsem šla do tý Costy a mimochodem - byla jsem pyšná na to, že jsem šla zase bez meke-upu (chápej nalíčená ale bez tý tekutý krycí záležitosti) a make-up jsem schovala do skříně a používat ho nechci a to ani teď, když jsem se vzhledem k výše zmíněným nesnázím opět osypala. 

V Costě jsem rozepsala článek o Berlínu, ale neměla bych z něj pocit, že by byl nějak skvělej a navíc mi do toho vstoupil telefonát od mamky, která mě svými rádoby vtipnými ale spíše jedovatými poznámkami donutila z Costy odejít dřív, než jsem původně chtěla, neb jsem opět měla slzy na krajíčku a Costa byla plná lidí... 

K obědu jsem si uvařila rizoto a celý den pila docela dost vody, za což jsem ráda. Přiznávám se, že Art Vadera a Duolingo jsem ani neotevřela a neposlala ani jedno CV, zato jsem dost intenzivně posilovala. 

Taky jsem dost ráda, že jsem při nákupu v drogerce koupila jen to co jsem potřebovala a žádný malichernosti, což je u mě taky obrovská rarita a doufám, že i tohle se za podzim naučím. 

Po jídle jsem si neodpustila další díly Upířích deníků (místo kterých jsem mohla studovat nebo dělat Duolingo) a potom jsem si četla až do usnutí. 

Dneska je krásně, břicho mě paradoxne skoro nebolí a navečer se vrátí Jakub, takže večer už asi trávíme spolu, takže budu muset svůj program přizpůsobit jemu. Do té doby ale chci stihnout: 

-> Duolingo (hned po napsání tohoto příspěvku!) 

-> vymyslet první příspěvek na Vadera - však to nemusí být chronologické dějiny architektury, mohla bych a měla bych začít něčím, k čemu mám větší vášeň, ať se tím nechám pohltit a pak by to mohlo jít snáz. Takže je to jasné - Tugendhat. 

-> zdravý oběd - vzhledem k tomu že mě poslední dobou při cvičení bolí zápěstí, rozhodla jsem se zaměřit se teď na potraviny prospěšné kostem. K obědu si dnes dám kapustu, možná s bulgurem a cherry rajčaty, ještě nevím, ale kapusta je jasná. 

-> aspoň jedno CV když pošlu, budu za dnešek šťastná 

-> číst aspoň chvilku (čtení kvůli článku viz. výše se nepočítá)

-> pít vodu a koupit si řepovou šťávu 

Možná: 

-> vyluxovat a vytřít podlahy 

-> koupit zavařovací sklenice a přesunout do nich sypké věci v kuchyni

-> procházka

-> učit se upravovat fotky v PS, tedy buď své fotky nebo třeba napsat Mariannce nebo Katce, ať mi pošlou nějaké jejich fotky k úpravám

Jinak jsem včera přemýšlela, proč se tak málo zajímám o životy ostatních, hlavně mužů... Tedy hlavně jde-li o aktuálního přítele. Došlo mi, že je to proto, že mám strach z odpovědí, strach, že mi řekne něco co mi není příjemné, třeba do toho zakomponuje nějakou kolegyni, kamarádku nebo jako minule tu architekturu. Ale po úvaze mi došlo, že tady problémem nejsou nikdy oni ale jenom můj strach a v rámci týhle podzimní transformace se musím snažit vystupovat z komfortní zóny a strachu čelit tak dlouho, až naprosto zmizí.

 Takže si dneska dávám za úkol napsat přátelům a Kubovi zprávy s dotazy na jejich život, ptotože já je mám ráda a skutečně mě zajímají, jen mám prostě strach, že některé jejich odpovědi mi nebudou příjemné... Ráno jsem volala mamce a ptala se na detaily toho co se u nich děje (bude dělat koláč z jablek co zbyly a potřebujou spotřebovat) a ptala jsem se i Jakuba (jehož táta zvažuje studium práv, máma si z něj utahuje ale táta je cílevědomej ale všichni se shodují na tom, že nejtvrdším oříškem budou Scia -> v tom se shodnem...).

Takže zajímat se, zajímat se, zajímat se! Vždyt není čeho se bát... 

Tak doufám, že bude dnešek fajn a budu proplouvat klidně a z flow do flow :) 

Ema